www.facebook.com/pavel.bilek.90                         

                                                      O MNĚ

 

 

       Jmenuji se Pavel Bílek a Vítejte na stránkách „DISKOTÉKOVÉHO" dědka.

                                                                                       Proč dědka?

           Protože, má za sebou více jak 40 let za mixem a gramofony, na kterých začínal v 17letech.

    Protože, už toho dost odehrál,

Protože dokáže vycítit atmosféru a dokáže se přizpůsobit, rád pouští taneční i rockové hity             

70 & 80 & 90 let ,ale nemá problém zahrát i současné hity

 „PRVNÍ“

První moje veřejné vstoupení v roce 1980 byla na učilišti SOUN Lišov v místní jídelně.

  A vybavení?

Repro 70W Vermona, zesilovač Tesla,2 vstupy ,jeden kotoučák Tesla 101,a jedno gramošasí vyoperované z maminčinýho radiogramofonu,osvětlení-2 paraboly ze škody 1000MB přetažené folií, zapojené na vlakové trafo. Na tu dobu úspěšné... a akce se opakovala každý měsíc.

Chytlo mě to, začal jsem se více zajímat o techniku a vybavení , které tady v té době skoro vůbec nebylo, takže zbývalo si vše nějak sehnat nebo postavit. Pomohl mi Žirovnický HI-FI klub, kde jsem se dostal ke všemu potřebnému a sám si i něco postavil ,Mix, Repro...vše sestrojené v domácích podmínkách.

Po jisté době se o mně dozvěděla místní ZDŠ, kde chtěli odehrát „DISKOTÉKU“ pro děcka 9. tříd ze Žirovnické ZDŠ a Slovenského Tvrdošína . Podařilo se, Žirovnická základka nespadla, dva večery se otřásala tělocvična v základech. A můj první honorář byl 2ks loveckého salámu.

V těch letech bylo hodně těžké udělat veřejnou akci Diskotéku či zábavu na vše muselo být povolení ,razítko. I DJ musel mít povolení, ale hlavně mít přehrávky a svého zřizovatele, A u mě to bylo Kulturní středisko Žirovnice. Moje hraní na diskotékách se rozeběhlo naplno

 

          „ZLATÉ DEVADESÁTKY“

V 90letech to nabralo vítr a možnosti, začalo se hrát z CD a byla možnost sehnat CD a hlavně už ,solidní technika. V okolÍÍ  jsem  hrál skoro všude od roku 1994 až 98 jsem neměl volné pátky, soboty i neděle o prázdninách i středy ,v  okresních kulturácích ,restauracích.V krajích Vysočina, Jížní Čechy, Střední Čechy…

 

     Jen dodatek k  foto.

 

Je z roku 1988 a je to foceno v restauraci U Jelínku v Žirovnici v časti Babory. A duch hudby zde žije dál, dnes v těchto prostorách má své studio "HACIENDA " Miloš Dodo Doležal.

                  

V ůvodu o mně by bylo asi zbytečné jsem psát nějaké dlouhé články, takže jednoduše.Narodil jsem se čtyři roky před tím než nás osvobodily spojenecké armády.Jako každé dítě jsem absolvoval jesle a potom školku.Poté nástup do základní školy,kterou jsem prošel s hodnocením většinou  chvalitebný nebo dobrý.V té době se už u mně objevovala schopnost rozebrat co se týče elektroniky vše, včetně maminčinýho rádiogramofonu a různých přístrojů.Ani to nerozhodlo o mém budoucím zamněstnání,stal se ze mně truhlář nábytkář. 
Ale ani to mně neodradilo a elektronika se mi stala koníčkem .V té době u nás začal fungovat HI-FI club (tak se dříve říkalo kroužkům ,které se zabývaly elektronikou).No a já se přihlásil,a začalo mé seznamování s odpory ,tranzistory a jinými součástkami.V té době bylo těžké mít nějaký aparát, na který se dalo hrát, natož udělat nějaku diskotéku.Ale já mněl to štěstí ,že na intru Lišovského učiliště měli alespoň starou VERMONU 70W a tím začaly moje Večírky pro celý intr a tím i  dá se říct první vystoupení.Moje první světla byly 2 paraboly z naší staré škody 1000 MB  přetažené barevnýma foliema a napájeny trafem od vláčku.
Tím to vše začalo,na intru večírky(jednou ze mněsíc v jídelně) a doma v HI-FI klubu stavba zesilovačů a dokonce i mixu.Po nějaké době,se to dozvěděli i v místní škole,která měla družbu se slovenkým Tvrdošínem a jestli bych jim neudělal každý večer co tu budou diskotéku.Stalo se.Můj první honorář byl lovecký salám.A takhle začalo moje hraní pro veřejnost.
Ti starší si jistě budou pamatovat,jaký to byl problém udělat
dikotéku či zábavu,ce se muselo objehat,aby něco takového člověk mohl uspořádat,na vše mít razítko nebo povolení.
I discjokej musel mít povolení,ale hlavně mit přehrávky bez kterých to v té době nešlo,a také mít nějakého zřizovatele.U mně to bylo Kulturní středisko Žirovnice.Díky tomu se o mně dozvěděli místní organizace,a tím se vše rozeběhlo naplno. V ůvodu o mně by bylo asi zbytečné jsem psát nějaké dlouhé články, takže jednoduše.Narodil jsem se čtyři roky před tím než nás osvobodily spojenecké armády.Jako každé dítě jsem absolvoval jesle a potom školku.Poté nástup do základní školy,kterou jsem prošel s hodnocením většinou  chvalitebný nebo dobrý.V té době se už u mně objevovala schopnost rozebrat co se týče elektroniky vše, včetně maminčinýho rádiogramofonu a různých přístrojů.Ani to nerozhodlo o mém budoucím zamněstnání,stal se ze mně truhlář nábytkář. 
Ale ani to mně neodradilo a elektronika se mi stala koníčkem .V té době u nás začal fungovat HI-FI club (tak se dříve říkalo kroužkům ,které se zabývaly elektronikou).No a já se přihlásil,a začalo mé seznamování s odpory ,tranzistory a jinými součástkami.V té době bylo těžké mít nějaký aparát, na který se dalo hrát, natož udělat nějaku diskotéku.Ale já mněl to štěstí ,že na intru Lišovského učiliště měli alespoň starou VERMONU 70W a tím začaly moje Večírky pro celý intr a tím i  dá se říct první vystoupení.Moje první světla byly 2 paraboly z naší staré škody 1000 MB  přetažené barevnýma foliema a napájeny trafem od vláčku.
Tím to vše začalo,na intru večírky(jednou ze mněsíc v jídelně) a doma v HI-FI klubu stavba zesilovačů a dokonce i mixu.Po nějaké době,se to dozvěděli i v místní škole,která měla družbu se slovenkým Tvrdošínem a jestli bych jim neudělal každý večer co tu budou diskotéku.Stalo se.Můj první honorář byl lovecký salám.A takhle začalo moje hraní pro veřejnost.
Ti starší si jistě budou pamatovat,jaký to byl problém udělat
dikotéku či zábavu,ce se muselo objehat,aby něco takového člověk mohl uspořádat,na vše mít razítko nebo povolení.
I discjokej musel mít povolení,ale hlavně mit přehrávky bez kterých to v té době nešlo,a také mít nějakého zřizovatele.U mně to bylo Kulturní středisko Žirovnice.Díky tomu se o mně dozvěděli místní organizace,a tím se vše rozeběhlo naplno. V ůvodu o mně by bylo asi zbytečné jsem psát nějaké dlouhé články, takže jednoduše.Narodil jsem se čtyři roky před tím než nás osvobodily spojenecké armády.Jako každé dítě jsem absolvoval jesle a potom školku.Poté nástup do základní školy,kterou jsem prošel s hodnocením většinou  chvalitebný nebo dobrý.V té době se už u mně objevovala schopnost rozebrat co se týče elektroniky vše, včetně maminčinýho rádiogramofonu a různých přístrojů.Ani to nerozhodlo o mém budoucím zamněstnání,stal se ze mně truhlář nábytkář. 
Ale ani to mně neodradilo a elektronika se mi stala koníčkem .V té době u nás začal fungovat HI-FI club (tak se dříve říkalo kroužkům ,které se zabývaly elektronikou).No a já se přihlásil,a začalo mé seznamování s odpory ,tranzistory a jinými součástkami.V té době bylo těžké mít nějaký aparát, na který se dalo hrát, natož udělat nějaku diskotéku.Ale já mněl to štěstí ,že na intru Lišovského učiliště měli alespoň starou VERMONU 70W a tím začaly moje Večírky pro celý intr a tím i  dá se říct první vystoupení.Moje první světla byly 2 paraboly z naší staré škody 1000 MB  přetažené barevnýma foliema a napájeny trafem od vláčku.
Tím to vše začalo,na intru večírky(jednou ze mněsíc v jídelně) a doma v HI-FI klubu stavba zesilovačů a dokonce i mixu.Po nějaké době,se to dozvěděli i v místní škole,která měla družbu se slovenkým Tvrdošínem a jestli bych jim neudělal každý večer co tu budou diskotéku.Stalo se.Můj první honorář byl lovecký salám.A takhle začalo moje hraní pro veřejnost.
Ti starší si jistě budou pamatovat,jaký to byl problém udělat
dikotéku či zábavu,ce se muselo objehat,aby něco takového člověk mohl uspořádat,na vše mít razítko nebo povolení.
I discjokej musel mít povolení,ale hlavně mit přehrávky bez kterých to v té době nešlo,a také mít nějakého zřizovatele.U mně to bylo Kulturní středisko Žirovnice.Díky tomu se o mně dozvěděli místní organizace,a tím se vše